„Proč, pokaždé, když ti důvěřuji, Thore, uděláš všechno, abych toho litoval?“ Ódin seděl za stolem ve své pracovně a hleděl na svého syna.
Thor byl rozvalený v křesle u otcova stolu a bez zájmu hleděl na obrazy visící na stěnách. Jeho vlasy byly mírně rozcuchané, bílá košile byla pomačkaná a rozhodně ne čistá, a na očích měl tmavé brýle.
„Omlouvám se, otče,“ řekl Thor nakonec, i když vlastně moc lítosti necítil. No, tedy cítil, ale zjevně ne kvůli tomu, že se zapletl s Jane Fosterovou.
I když, na tom mu záleželo také. Ale Thor nebyl schopen pocítit jakékoliv znepokojení či strach o čest své rodiny, stejně jako tomu bylo již mnohokrát dříve. Staral se jen o sebe – o to, že ho vlastně zradili.
„To slyším každou chvíli!“ Ódin vstal a rázně udeřil pěstí o stůl. „Kdy už dospěješ?“
Thor vyskočil z křesla a zakřičel odpověď:
„Právě to jsem se snažil udělat. Víš, oženit se, dospět, převzít zodpovědnost, ale moje snoubenka, žena, kterou jsem nesmírně miloval, se vyspala s nějakým manažerem ze třetí třídy firmy. A to bolí. Takže ano, otče, lituji! A říkám to naprosto upřímně…“
Thor prudce třískl dveřmi, zatímco Ódin ho vyprovázel pohledem. Zdá se, že jeho syn tentokrát skutečně něčeho litoval.
***
„Nemyslím si, že je to rozumný nápad,“ řekl muž, opřený o kapotu červeného Ferrari, když Thor, těžce dýchajíc, vstoupil do garáže.
V ruce svíral klíč od dálkového ovládání a zamračeně se podíval na bratra. Od té doby, co bylo na internetu zveřejněno video s Jane, uběhly tři dny a Loki byl jediný, kdo se zatím na toto téma ani slovem nevyjádřil.
Ale zjevně teď něco řekne. Vše tomu nasvědčuje.
„Dej mi ty klíče,“ řekl Loki stejným tónem a Thor po chvíli váhání vložil klíče od auta do bratrovi natažené dlaně.
No ano, nebyl by to Loki, kdyby si vždy neudržel svou tvář, stejně jako si vždy dal záležet na svém vzhledu. Na sobě měl drahou, temně modrou košili, černé kalhoty, vyleštěné boty a vlasy po ramena začesané dozadu. Thor si přejel rukou po své hlavě a ušklíbl se při myšlence, jak teď sám vypadá.
Jeho bratr vstal a beze slova šel ke dveřím.
„Co je?! To mi ani neřekneš, jaký jsem idiot a že jsi mi to říkal?!“
Loki se pomalu otočil a ironicky řekl:
„Zdá se, že otec ti už všechno řekl. Proč to opakovat?“
Thor zavrtěl hlavou a odvrátil se.
Loki unaveně obrátil oči v sloup.
„Také jsem si myslel, že Jane je ta pravá. Všichni jsme si mysleli, že tě udělá šťastným.“ Loki popošel k bratrovi. „Prostě… to nevyšlo."
„Nevyšlo?“ Thor umíněně zdvihne bradu. „Když něco nevyjde, lidé se rozejdou, nejdou se vyspat s kýmkoli, koho potkají, a pak nevolají a neprosí o odpuštění.“
Thor se vztekem odkopl stůl, na němž leželo nářadí, a posadil se na betonovou podlahu, opřený zády o stěnu a s rukama položenými na pokrčených kolenou.
Loki se díval na zem s lehkým opovržením, ale i tak si sedl vedle bratra a spolu s ním hleděl na nárazník auta před nimi.
„Mně se nikdy nepodaří nic správně, bratře,“ konečně řekl Thor.
„Každý má své vlastní pojetí toho, co je správné. I když, to jak jsi včera zničil ten bar, zatímco jsi kolem sebe máchal tou baseballovou pálkou, to asi bylo špatné, to jo," poznamenal filozoficky Loki.
"Ale no tak!" usmál se Thor a podíval se na bratra.
"Jo. Ale docela ti to šlo," Loki konečně vstal z podlahy a podal Thorovi ruku.
"Aspoň něco," chytil se Thor nabízené ruky svého bratra a také vstal. Už mu bylo ze sezení na betonu chladno.
Thor se podíval na rozsypané nástroje, načež si vyhrnul rukávy, zvedl stůl a dřepnul si, aby se mu lépe sbíral ten nepořádek.
„Skvěle, půjdu a řeknu matce, že jsi zase v pořádku.“
V tu chvíli Thor už vše vrátil na své místo a znovu se začal hrabat ve svém autě. Byl to zřejmě způsob, jakým se vyrovnával se stresem, když cítil, že je čas na chvíli přestat pít, nebo když otec zablokoval všechny jeho účty, jak tomu po včerejšku bylo i v tomto případě.
„Pořád se necítím dobře,“ řekl lehce uraženě Thor.
„Ne natolik, abych tě litoval,“ odpověděl Loki a odešel z garáže.
Thor si poradí. Vždy si poradil, to Loki moc dobře věděl. Zkrátka se hodilo připomenout otci, zejména v předvečer shromáždění akcionářů, komu by měla být svěřena správa společnosti.
A co se Jane týče, nikdo ji přece nenutil se s tím chlapem rovnou vyspat, stačil by i jen polibek.
Thor byl rozvalený v křesle u otcova stolu a bez zájmu hleděl na obrazy visící na stěnách. Jeho vlasy byly mírně rozcuchané, bílá košile byla pomačkaná a rozhodně ne čistá, a na očích měl tmavé brýle.
„Omlouvám se, otče,“ řekl Thor nakonec, i když vlastně moc lítosti necítil. No, tedy cítil, ale zjevně ne kvůli tomu, že se zapletl s Jane Fosterovou.
I když, na tom mu záleželo také. Ale Thor nebyl schopen pocítit jakékoliv znepokojení či strach o čest své rodiny, stejně jako tomu bylo již mnohokrát dříve. Staral se jen o sebe – o to, že ho vlastně zradili.
„To slyším každou chvíli!“ Ódin vstal a rázně udeřil pěstí o stůl. „Kdy už dospěješ?“
Thor vyskočil z křesla a zakřičel odpověď:
„Právě to jsem se snažil udělat. Víš, oženit se, dospět, převzít zodpovědnost, ale moje snoubenka, žena, kterou jsem nesmírně miloval, se vyspala s nějakým manažerem ze třetí třídy firmy. A to bolí. Takže ano, otče, lituji! A říkám to naprosto upřímně…“
Thor prudce třískl dveřmi, zatímco Ódin ho vyprovázel pohledem. Zdá se, že jeho syn tentokrát skutečně něčeho litoval.
***
„Nemyslím si, že je to rozumný nápad,“ řekl muž, opřený o kapotu červeného Ferrari, když Thor, těžce dýchajíc, vstoupil do garáže.
V ruce svíral klíč od dálkového ovládání a zamračeně se podíval na bratra. Od té doby, co bylo na internetu zveřejněno video s Jane, uběhly tři dny a Loki byl jediný, kdo se zatím na toto téma ani slovem nevyjádřil.
Ale zjevně teď něco řekne. Vše tomu nasvědčuje.
„Dej mi ty klíče,“ řekl Loki stejným tónem a Thor po chvíli váhání vložil klíče od auta do bratrovi natažené dlaně.
No ano, nebyl by to Loki, kdyby si vždy neudržel svou tvář, stejně jako si vždy dal záležet na svém vzhledu. Na sobě měl drahou, temně modrou košili, černé kalhoty, vyleštěné boty a vlasy po ramena začesané dozadu. Thor si přejel rukou po své hlavě a ušklíbl se při myšlence, jak teď sám vypadá.
„Co je?! To mi ani neřekneš, jaký jsem idiot a že jsi mi to říkal?!“
Loki se pomalu otočil a ironicky řekl:
„Zdá se, že otec ti už všechno řekl. Proč to opakovat?“
Thor zavrtěl hlavou a odvrátil se.
Loki unaveně obrátil oči v sloup.
„Také jsem si myslel, že Jane je ta pravá. Všichni jsme si mysleli, že tě udělá šťastným.“ Loki popošel k bratrovi. „Prostě… to nevyšlo."
„Nevyšlo?“ Thor umíněně zdvihne bradu. „Když něco nevyjde, lidé se rozejdou, nejdou se vyspat s kýmkoli, koho potkají, a pak nevolají a neprosí o odpuštění.“
Thor se vztekem odkopl stůl, na němž leželo nářadí, a posadil se na betonovou podlahu, opřený zády o stěnu a s rukama položenými na pokrčených kolenou.
Loki se díval na zem s lehkým opovržením, ale i tak si sedl vedle bratra a spolu s ním hleděl na nárazník auta před nimi.
„Každý má své vlastní pojetí toho, co je správné. I když, to jak jsi včera zničil ten bar, zatímco jsi kolem sebe máchal tou baseballovou pálkou, to asi bylo špatné, to jo," poznamenal filozoficky Loki.
"Ale no tak!" usmál se Thor a podíval se na bratra.
"Jo. Ale docela ti to šlo," Loki konečně vstal z podlahy a podal Thorovi ruku.
"Aspoň něco," chytil se Thor nabízené ruky svého bratra a také vstal. Už mu bylo ze sezení na betonu chladno.
Thor se podíval na rozsypané nástroje, načež si vyhrnul rukávy, zvedl stůl a dřepnul si, aby se mu lépe sbíral ten nepořádek.
V tu chvíli Thor už vše vrátil na své místo a znovu se začal hrabat ve svém autě. Byl to zřejmě způsob, jakým se vyrovnával se stresem, když cítil, že je čas na chvíli přestat pít, nebo když otec zablokoval všechny jeho účty, jak tomu po včerejšku bylo i v tomto případě.
„Pořád se necítím dobře,“ řekl lehce uraženě Thor.
„Ne natolik, abych tě litoval,“ odpověděl Loki a odešel z garáže.
Thor si poradí. Vždy si poradil, to Loki moc dobře věděl. Zkrátka se hodilo připomenout otci, zejména v předvečer shromáždění akcionářů, komu by měla být svěřena správa společnosti.
A co se Jane týče, nikdo ji přece nenutil se s tím chlapem rovnou vyspat, stačil by i jen polibek.
Začátek rozhodně navnadil. :-D
OdpovědětVymazatTo jsem moc ráda :) Mě osobně s odstupem času přijde tahle první kapitola jako jedna z nejslabších, tak mě těší, že není tak odrazující, jak jsem si myslela :)
Vymazat