A všechno se vrátilo zpět do starých kolejí. Pokud byl Thor v nějaké depresi ohledně Jane, nedával to najevo. Ostatně, noční kluby a otcovy kreditky dobře léčily jeho duševní rány.
Thorovi bylo již sedmadvacet let a Loki byl o dva roky mladší, ale starší z nich stále ještě nepochopil koncept dospělého života a zůstával pravidelným návštěvníkem nejlepších klubů a restaurací ve městě. Oproti tomu mladší z nich nikdy nepochopil kouzlo téměř každodenního večírku.
Důsledkem bylo, že zatímco Thorovo jméno se objevovalo v každém druhém časopise, který se věnoval životu bohatých a slavných, jméno Lokiho bylo veřejnosti zcela neznámé.
Kdyby si Loki nicméně náhodou chtěl zajít do klubu, jeho bratr by mu jistě zajistil nejlepší zábavu, jakou bylo v jejich městě možné sehnat… Ovšem mladší bratr tuto touhu neměl.
„Zdravím, bratře,“ Thor se objevil na prahu Lokiho pokoje brzy ráno. V jedné ruce držel koženou bundu a druhou si unaveně třel oči.
Linul se z něj alkoholový a kouřový zápach současně, a k tomu ještě chlad. Ano, Thor přece jen nebyl takový hlupák, nikdy totiž neřídil opilý. Ale taxíky, i když ve formě aut kamarádů, nenáviděl, takže chodil pěšky, pomalu po silnici až k domu. A to byl asi jediný jeho zvyk, který Loki schvaloval.
Loki seděl na jóga podložce v tureckém sedu v šedých sportovních kalhotách a tmavě zeleném tričku, které krásně ladilo s jeho očima. Pootevřel jedno oko, aby zhodnotil bratrův stav, než se znovu ponořil do meditace.
„Taky jsem zkoušel tuhle blbost,“ řekl Thor a posadil se na bratrovu postel, jako by se nic nedělo. Už se naučil ignorovat to občasné pohrdání z jeho strany, Loki zkrátka nikdy nezačínal rozhovor jako první. O takovýchto maličkostech však rozhovor nikdy neodmítl.
„A jak ti to šlo?“ Loki neotevřel oči, ale ani se nepokoušel Thora vyhnat.
A pro něj by to nebyl žádný problém. Loki se dokázal na člověka podívat tak, že jen z toho pohledu bylo zřejmé, že v daném rozhovoru nehodlá pokračovat.
„Usnul jsem.“
Na to se Loki neudržel a vyprskl smíchy, přičemž otevřel oči, a Thor, povzbuzen tím, že dokázal rozesmát bratra, pokračoval:
„Probudila mě trenérka a řekla mi, že je ruším svým chrápáním.“
„To snad ne, to jsou ale lidé... štve je i taková maličkost,“ usmál se Loki. Už byl párkrát na skupinových trénincích, kde za zvuku relaxační hudby medituje padesát lidí v sále, a chrápání mohlo trochu narušit tu křehkou rovnováhu.
„Takhle dobře jsem se ještě nikdy nevyspal,“ zasněně prohlásil Thor, sundal si boty a lehnul si na postel. „Mohu se tu vyspat? Nechce se mi vstávat.“
Loki zavrtěl hlavou, ale pak mávl rukou.
„Klidně si tu spi, stejně za chvíli odcházím.“
Thor se spokojeně usmál, zahrabal se pod deku, natřepal polštář a téměř okamžitě usnul. Loki vzal z podlahy bratrovu koženou bundu a pověsil ji na židli. Nepořádek ho vždycky otravoval.
Tohle přespávání v Lokiho pokoji nebylo nic neobvyklého, Thorovi se zde zjevně očividně po bezesných nocích spalo lépe. A stejně nijak nepřekážel.
Loki se usadil na parapet a s tabletem na klíně si začal prohlížet změny na burzách, zatímco spouštěl Skype. Nikdy si nezapínal telefon a s nikým nemluvil před desátou hodinou ráno, ale s kontrolou emailů mohl začít i dříve.
Zamyšleně se podíval směrem k Thorovi, který klidně chrápal na posteli. Někdy se zdálo, že nemohou být ani pochyby o tom, kdo by měl převzít správu otcova byznysu.
A co se Thora týkalo, Loki neměl vůbec nic proti tomu, aby se s bratrem dělil o peníze. Když se člověk narodí do blahobytu a je už od narození zvyklý na to nejlepší, tak si s velikostí bankovního účtu moc starostí nedělá.
Něco jiného však byla moc. Loki si zkrátka chtěl být jistý, že nakonec převezme místo svého otce.
Poté jeho pohled upoutala bratrova bunda a Loki tiše odložil tablet a vstal. Z vnitřní kapsy bundy vytáhl Thorovu peněženku a otevřel ji. Dříve tam měl fotografii Jane, ale nyní… ano, opět se tam vrátila jejich rodinná fotka. Nebyl na ní otec, jen oni dva a matka asi před deseti lety.
Lokimu se tahle fotka také líbila. Všechno bylo zase stejné jako dřív, před všemi Thorovými plány nejprve na jednu svatbu, a pak i na druhou.
No ano, byla tu ještě Sif. Upřímně řečeno, Loki se cítil trochu provinile, že obě svatby byly překazeny jeho vinou, ale stalo se. Teď chtěl už jen moc, ale tehdy ještě věřil v krásu, dobrotu a věčnost.
A Sif byla pro Loki ztělesněním všeho, co si lze představit pod slovem "ideál". Thor ji dokonce ani nemiloval, Odin zkrátka rozhodl, že je pro něj dost výhodná partie.
A když Thor tehdy svého bratra rychle prohlédl, láska se většinou špatně skrývá, tak bez udání důvodu zrušil zasnoubení a stoicky vytrpěl Odinův hněv. Ale nikdy neprozradil, proč se k tomuto kroku rozhodl.
Když se později Lokiho ptal, proč si po jejich rozchodu se Sif nic nezačal, nikdy nedostal odpověď. Původně si myslel, že je to kvůli uchování jeho tajemství, ale postupem času bylo objasnění této situace čím dál těžší. Zdálo se, že láska jeho bratra zmizela spolu se zásnubním prstenem na dívčině ruce.
Loki vrátil peněženku na místo a opět se posadil na parapet, aby pokračoval v práci a dál poslouchal Thorovo dýchání na jeho posteli.
Thorovi bylo již sedmadvacet let a Loki byl o dva roky mladší, ale starší z nich stále ještě nepochopil koncept dospělého života a zůstával pravidelným návštěvníkem nejlepších klubů a restaurací ve městě. Oproti tomu mladší z nich nikdy nepochopil kouzlo téměř každodenního večírku.
Důsledkem bylo, že zatímco Thorovo jméno se objevovalo v každém druhém časopise, který se věnoval životu bohatých a slavných, jméno Lokiho bylo veřejnosti zcela neznámé.
Kdyby si Loki nicméně náhodou chtěl zajít do klubu, jeho bratr by mu jistě zajistil nejlepší zábavu, jakou bylo v jejich městě možné sehnat… Ovšem mladší bratr tuto touhu neměl.
„Zdravím, bratře,“ Thor se objevil na prahu Lokiho pokoje brzy ráno. V jedné ruce držel koženou bundu a druhou si unaveně třel oči.
Linul se z něj alkoholový a kouřový zápach současně, a k tomu ještě chlad. Ano, Thor přece jen nebyl takový hlupák, nikdy totiž neřídil opilý. Ale taxíky, i když ve formě aut kamarádů, nenáviděl, takže chodil pěšky, pomalu po silnici až k domu. A to byl asi jediný jeho zvyk, který Loki schvaloval.
Loki seděl na jóga podložce v tureckém sedu v šedých sportovních kalhotách a tmavě zeleném tričku, které krásně ladilo s jeho očima. Pootevřel jedno oko, aby zhodnotil bratrův stav, než se znovu ponořil do meditace.
„A jak ti to šlo?“ Loki neotevřel oči, ale ani se nepokoušel Thora vyhnat.
A pro něj by to nebyl žádný problém. Loki se dokázal na člověka podívat tak, že jen z toho pohledu bylo zřejmé, že v daném rozhovoru nehodlá pokračovat.
„Usnul jsem.“
Na to se Loki neudržel a vyprskl smíchy, přičemž otevřel oči, a Thor, povzbuzen tím, že dokázal rozesmát bratra, pokračoval:
„Probudila mě trenérka a řekla mi, že je ruším svým chrápáním.“
„To snad ne, to jsou ale lidé... štve je i taková maličkost,“ usmál se Loki. Už byl párkrát na skupinových trénincích, kde za zvuku relaxační hudby medituje padesát lidí v sále, a chrápání mohlo trochu narušit tu křehkou rovnováhu.
„Takhle dobře jsem se ještě nikdy nevyspal,“ zasněně prohlásil Thor, sundal si boty a lehnul si na postel. „Mohu se tu vyspat? Nechce se mi vstávat.“
Loki zavrtěl hlavou, ale pak mávl rukou.
„Klidně si tu spi, stejně za chvíli odcházím.“
Thor se spokojeně usmál, zahrabal se pod deku, natřepal polštář a téměř okamžitě usnul. Loki vzal z podlahy bratrovu koženou bundu a pověsil ji na židli. Nepořádek ho vždycky otravoval.
Loki se usadil na parapet a s tabletem na klíně si začal prohlížet změny na burzách, zatímco spouštěl Skype. Nikdy si nezapínal telefon a s nikým nemluvil před desátou hodinou ráno, ale s kontrolou emailů mohl začít i dříve.
Zamyšleně se podíval směrem k Thorovi, který klidně chrápal na posteli. Někdy se zdálo, že nemohou být ani pochyby o tom, kdo by měl převzít správu otcova byznysu.
A co se Thora týkalo, Loki neměl vůbec nic proti tomu, aby se s bratrem dělil o peníze. Když se člověk narodí do blahobytu a je už od narození zvyklý na to nejlepší, tak si s velikostí bankovního účtu moc starostí nedělá.
Něco jiného však byla moc. Loki si zkrátka chtěl být jistý, že nakonec převezme místo svého otce.
Poté jeho pohled upoutala bratrova bunda a Loki tiše odložil tablet a vstal. Z vnitřní kapsy bundy vytáhl Thorovu peněženku a otevřel ji. Dříve tam měl fotografii Jane, ale nyní… ano, opět se tam vrátila jejich rodinná fotka. Nebyl na ní otec, jen oni dva a matka asi před deseti lety.
Lokimu se tahle fotka také líbila. Všechno bylo zase stejné jako dřív, před všemi Thorovými plány nejprve na jednu svatbu, a pak i na druhou.
No ano, byla tu ještě Sif. Upřímně řečeno, Loki se cítil trochu provinile, že obě svatby byly překazeny jeho vinou, ale stalo se. Teď chtěl už jen moc, ale tehdy ještě věřil v krásu, dobrotu a věčnost.
A Sif byla pro Loki ztělesněním všeho, co si lze představit pod slovem "ideál". Thor ji dokonce ani nemiloval, Odin zkrátka rozhodl, že je pro něj dost výhodná partie.
A když Thor tehdy svého bratra rychle prohlédl, láska se většinou špatně skrývá, tak bez udání důvodu zrušil zasnoubení a stoicky vytrpěl Odinův hněv. Ale nikdy neprozradil, proč se k tomuto kroku rozhodl.
Když se později Lokiho ptal, proč si po jejich rozchodu se Sif nic nezačal, nikdy nedostal odpověď. Původně si myslel, že je to kvůli uchování jeho tajemství, ale postupem času bylo objasnění této situace čím dál těžší. Zdálo se, že láska jeho bratra zmizela spolu se zásnubním prstenem na dívčině ruce.
Loki vrátil peněženku na místo a opět se posadil na parapet, aby pokračoval v práci a dál poslouchal Thorovo dýchání na jeho posteli.
Žádné komentáře:
Okomentovat